Uplatnitelnost absolventů geografie

Objektem studia současné geografie se stává celá škála společenského života, geografie se snaží o identifikaci, analýzu a řešení skutečných společenských problémů (Sýkora, Pavlínek, 1993).

V posledních letech jsou předmětem výzkumu geografie změny ve složení obyvatelstva, otázky lokálního a regionálního rozvoje, mezinárodní migrace, urbanizace, průmysl, doprava, funkční využívání krajiny, životní prostředí, ale i mezivládní instituce, geopolitika, ozbrojené konflikty atd. Tyto zájmové oblasti mají komplexní charakter, a proto jejich zkoumání vyžaduje spolupráci geografie s dalšími vědními obory, jako jsou např. kartografie, ekologie, sociální vědy, architektura, veřejná správa, informatika aj. Díky širokému rozhledu, který absolvent geografických oborů získává, je ve svém uplatnění na trhu práce značně flexibilní.

Geografie se studuje převážně na přírodovědeckých fakultách. Studium geografie se tradičně dělí na učitelské – víceoborové (v kombinaci s jiným aprobačním předmětem, absolventi mohou vyučovat geografii na ZŠ a SŠ) a neučitelské – jednooborové
(po absolvování společného základů geografie v prvních ročnících se specializují na některou oblast či obor).

Stejně jako jiné obory má i geografie v České republice svůj zastřešující spolek – Česká geografická společnost je občanským sdružením vědeckých, pedagogických
a odborných pracovníků v geografii a příbuzných oborech, které usiluje o další rozvoj
a zvyšování úrovně geografie jako vědního oboru, o rozvoj geografického vzdělávání na základních a středních školách, jakož i na propagaci geografie a výsledků geografického poznání směrem k široké veřejnosti (geography.cz).

GEOGRAFIE znamená v 21. století víc než ZEMĚPIS (Herber, 2011)

Zeměpis, jak byla geografie v minulosti (a někdy i doposud) nazývána, poskytoval člověku koncem 19. a po celé 20. století především prostorovou orientaci v rozložení hlavních krajinných prvků na Zemi a v jejích jednotlivých částech. Geografie poskytuje pro všeobecné vzdělání základní informace o prostorovém uspořádání krajiny, jejích složek a prvků, o jejich vývoji v čase a o jejich vzájemné interakci (Herber, 2011). Díky mapám dochází k vizualizaci zmíněných jevů, můžeme studovat prostorové vztahy, struktury a procesy. Mapy se nazývají „druhým jazykem geografie“. V dnešní době se mapy vytváří převážně prostřednictvím specializovaných software (ArcGis, OCAD, GeoMedia).

Mnoho laiků si představuje, že většina absolventů geografie se stane například cestovateli nebo dělá právě mapy. Šíře geografických disciplín je však obrovská. S geografy se můžeme setkat na různých pozicích ve veřejné správě, soukromém i neziskovém sektoru, školství, v diplomacii, institucích EU, ve státních institucích a agenturách na ministerstvech, magistrátech, odborech regionálního rozvoje, personálních agenturách, nadacích a nadačních fondech, rozvojových agenturách, turistických informačních centrech, krajských hygienických stanicích, kulturních centrech, ve zpravodajství či na ambasádách.

Současná geografie se zabývá nejen základním, ale i aplikovaným výzkumem. Každý absolvent geografie by měl mít vyvinuté analytické dovednosti, být schopný interpretovat konceptuální a na datech založené informace. V dnešním globalizovaném světě by měl rozumět různým procesům na různých úrovních (lokální, regionální, národní, evropské, mezinárodní) a být schopný popsat socio-ekonomické trendy. Bez schopnosti zvládnout informační a komunikační technologie se dnes snad už za absolventa geografie nemůžete prohlásit. Vzhledem ke způsobu řešení různých seminárních prací, analýz a úkolů, jsou geografové schopni komunikovat, prezentovat a pracovat v týmech. Mezi další dovednosti
a schopnosti, které absolventi geografie dle domovské univerzity britského prince Williama (taktéž geografa) nabízejí, jsou:

-       znalost kulturních, politických, ekonomických a environmentálních otázek z lokální, regionální a mezinárodní perspektivy,

-       znalost morálních a etických hodnot díky porozumění diverzitě lidí a míst,

-       znalost dopadů globalizace na životní prostředí,

-       schopnost analyzovat a syntetizovat informace z různých zdrojů,

-       díky projektově-orientované práci zvládnutí projektového managementu, plánování, evaluací a time managementu (http://www.st-andrews.ac.uk).

A i když zrovna nebudete vládnout Velké Británii, všechny tyto znalosti můžete uplatnit
v praxi i v České republice.

Obrázek 1 Domnělé činnosti studenta geografie

1

Zdroj: www.uthinkido.com

 

Uplatnitelnost geografů v praxi

 

Jak geografové ví a mnozí tuší, je v podmínkách České republiky dostupnost statistických dat značně omezena, a proto nás nemůže překvapit, že přehledy uplatnitelnosti absolventů různých oborů neexistují (pozor díra na trhu pro geografy!). Poslední výzkum o uplatnění geografů na trhu práce provedla Dana Řezníčková (2005) na vzorku 400 respondentů z Univerzity Karlovy, kteří absolvovali studium v letech 1998-2004 (viz Graf 1). Z uvedeného grafu je patrné, že uplatnění absolventi geografie nacházeli zejména ve školství, státní správě a vědě a výzkumu.

Graf 1 Uplatnění absolventů geografie Univerzity Karlovy

2

Zdroj: Řezníčková et al. (2005)

Pokud se podíváme prostřednictvím internetových vyhledávačů od nás na západ, najdeme zajímavá aktuálnější data. Důkladné analýzy uplatnitelnosti absolventů geografie v Německu realizuje oficiální agentura pro zprostředkování práce Zentralstelle für Arbeitsvermittlung der Bundesagentur für Arbeit, přičemž tato agentura rozděluje možné oblasti pracovního uplatnění pro absolventy geografických oborů následovně:

1. Městské a regionální plánování, plánování dopravy

V rámci studia se budoucí geografové zabývají územním plánováním, přičemž tyto znalosti mohou uplatnit jak ve veřejné správě, tak v soukromém sektoru u různých plánovacích
a architektonických kanceláří.  Geograf tak může pořizovat územní plán a regulační plány pro území města a jejich změny, aktualizovat územně analytické podklady a studie, spolupracovat na programu rozvoje města a dalších rozvojových dokumentů a koncepcí. Plánovaní dopravy, popř. logistika nabízí také zajímavé uplatnění, zejména pro ty, kterým učarovaly lodě, vlaky, auta a letadla.

2. Ochrana přírody

Environmentální geografové se zabývají i otázkami ochrany přírody, znečištění ovzduší, změny klimatu, mohou tudíž pracovat u různých neziskových organizací, ale také u správy národních parků, chráněných rezervací aj. Velké průmyslové podniky také neustále hledají odborníky např. na zpracování odpadů.

3. Regionální rozvoj

Aby podpořily hospodářský rozvoj, realizují obce, města i regiony řadu opatření. Jedná se
o podporu malého a středního podnikání, atrakci investorů, vytváření klastrů, městský
a regionální management a marketing. Tyto aktivity realizují buď přímo jednotlivé odbory či útvary v rámci magistrátů či krajských úřadů, ale také specializované rozvojové agentury, hospodářské komory aj. Geografové zvládají široké spektrum metod regionálně geografického výzkumu, včetně vícerozměrných statistických metod. Samostatně připravují
a vyhodnocují složitější dotazníková šetření. Jsou schopni provádět komparativní analýzy regionů v ČR a ve světě. Vytvářejí strategické dokumenty jak české, tak evropské regionální politiky (strategie, operační plány, programy rozvoje). Tvoří konkrétní rozvojové programy pro venkovské obce, města a regiony různé hierarchické úrovně.

4. Cestovní ruch

Uplatnitelnost geografů v oblasti cestovního ruchu je velmi široká – mohou pracovat jako průvodci cestovních kanceláří, tvůrci zájezdů, popřípadě pracovat v turistických informačních centrech, na letištích, v agenturách destinačního managementu, na krajských a obecních úřadech aj. V této oblasti se cení zejména jazyková vybavenost uchazeče o zaměstnání
a komunikativnost.

5. Výzkum trhu

Odborníci na výzkum trhů a zpracování dat jsou žádáni snad ve všech odvětvích. Výzkum trhu je důležitým faktorem k získání konkurenční výhody. Zprostředkovává poznatky
pro identifikaci a analýzu trhu, přání, požadavků a očekávání zákazníků, velikosti trhu a jeho potenciálu, či struktuře apod. Výzkum trhu si nechávají vypracovat jak soukromé firmy, které chtějí zvýšit odbyt svých produktů, ale také veřejná správa, politické strany či media. Absolventi geografických oborů jsou vybaveni znalostmi o metodách výzkumu trhu.

6. Poradenství

Služby různých poradců a externích expertů využívají jak soukromé firmy, tak státní správa. Může se jednat o zpracování různých strategických dokumentů, marketingových studií, lektorování. Jako poradce může geograf pracovat na volné noze či se nechat zaměstnat
u renomovaných poradenských firem jako PwC, KPMG, McKinsey aj.

7. Trh s nemovitostmi

Vzdělání vedoucí k získání odborných kompetencí v oblasti trhů s nemovitostmi jako takové neexistuje. Znalosti z oblasti městského a regionálního plánování lze však uplatnit i v této oblasti. Bytová politika, ceny nemovitostí, developerské aktivity, sociální bydlení – to jsou témata, kterými se geograf (zejména ekonomický geograf) v rámci své agendy může zabývat. Geografové mohou být užiteční při vybírání optimální lokality pro výstavbu nákupních center, např. realizují analýzy kupní síly a dopravní a distribuční sítě.

8. Geoinformační technologie

Geoinformační technologie jsou technologie, které pracují s prostorovými daty v počítačovém prostředí. Nabývají stále více na významu a jsou nedílnou součástí všech vědních disciplín, které pracují s prostorovými daty. Mezi základní geoinformační technologie patří:

• Dálkový průzkum Země

• Geografické informační systémy (GIS)

• Globální navigační satelitní systémy

• Počítačová kartografie

• Prostorové modelování

9. Věda a výzkum

Část absolventů geografie může naleznout své uplatnění ve školství, vědě a výzkumu.
Ve výzkumných aktivitách geografických pracovišť hrají důležitou roli výzkumné týmy, které koordinují výzkumné aktivity v jednotlivých disciplínách a oborech. Ve výzkumných týmech se soustředí akademičtí pracovníci, postgraduální studenti i externí spolupracovníci, zabývající se řešením společných výzkumných otázek v rámci realizovaných projektů základního i aplikovaného výzkumu.

 

10. Rozvojová spolupráce

Různé neziskové rozvojové organizace neustále hledají odborníky se širokým rozhledem, znalostí jazyků a kulturních rozdílů. Např. Člověk v tísni pomáhá lidem v nouzi, a to jak
ve válečných krizích nebo v oblastech zasažených přírodními katastrofami, tak i v místech, kde se lidé bez podpory jen těžko dostanou ze začarovaného kruhu chudoby. Mezinárodní mezivládní organizace se zabývají i dlouhodobými problémy, jako je nedostupnost kvalitního vzdělání, zdravotní péče nebo degradace životního prostředí.

Zajímavé výsledky výzkumu mezi sociálními geografy přinesl v roce 2010 britský oficiální webový pracovní portál Prospects:

Obrázek 2 Uplatnitelnost absolventů sociální geografie ve Velké Británii

3

Zdroj: http://www.theguardian.com/money/2010/jun/19/human-geography-graduate-careers

Ale abychom pracovali i s reálnými údaji v intencích České republiky a zejména podiskutovali o uplatnitelnosti absolventů Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, zde je malá sondáž: mě a mé spolužáky můžete tři roky po absolutoria potkat na krajských a městských úřadech, v nadačních fondech, krajských hygienických stanicích, krajských hospodářských komorách, úřadech práce (jako úředníky samozřejmě), na ministerstvech, ale i v leteckých společnostech a reklamních agenturách. Co totiž k charakteristice geografů nejlépe sedí, je otevřenost a flexibilita.
A pokud můžu na závěr přidat nějaká doporučení – sbírejte pracovní zkušenosti již během studia, cestujte po světě a navazujte kontakty. Ono se Vám to při hledání pracovního místa bohatě vyplatí.

Informační zdroje:

MARADA, M., ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2005): Charles University geography graduates in practice: the relationship between the concept of education and professional success. In: Donert, K., Charzyński, P. (eds.): Changing horizons in geography education. Herodot Network and Association of Polish Adult Educators, Toruń, s. 156–160. ISBN 83-7443-012-5

ŘEZNÍČKOVÁ D., MARADA M., CHROMY P., KULDOVA, S. 2005. Uplatnění

absolventů geografickýchoborů z let 1998–2004. Závěrečná zpráva grantového projektu

GA UK, p. 23.

SÝKORA, L., PAVLÍNEK, P. (1993): Úvod: Geografie v kontextu společenských věd. In Sýkora, L. (Eds.): Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii.

http://www.ucitseucit.cz/clanky/1-umeni-ucit/54-qgeografieq-znamena-v-21-stoleti-vic-ne-qzempisq

http://www.prospects.ac.uk/options_geography.htm

http://www.ehow.com/list_6604677_list-jobs-geography.html

http://www.theguardian.com/money/2010/jun/19/human-geography-graduate-careers

http://www.st-andrews.ac.uk/careers/wiki/Geography_-_using_your_degree

http://geography.cz/about/

(Vše citováno 3. října 2013)

Zpracovala: Mgr. Blanka Marková, doktorandka politické a kulturní geografie

Označeno v Pro absolventy, Pro studenty, Pro zájemce